Velikonoce vnímáme hlavně jako svátky jara. Končí zima, příroda se probouzí, jarní sluníčko vytahuje ze země první květiny. Stejně tak jako spojujeme Velikonoce s jarem, spojujeme jaro s životem. Na jaře se probouzí příroda a s ní veškerý život po dlouhém zimním spánku a dává nám to najevo svými pestrými barvami, slunečními paprsky prohřátým vzduchem, svěží vůní a zpěvem ptactva. Tyto slavnostní dny jsou spojeny především s takovými tradičními symboly, jako je beránek, mazanec, pomlázky či zdobená vejce. Prodávají se velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček a zajíčků. Pojí se s nimi mnohé velikonoční zvyky.
Výběr jídel, které se během oslav jara objevovaly v minulosti na našich stolech, závisel nejen na poměrech rodiny, ale lišil se i podle jednotlivých oblastí. Přípravy na Velikonoce začínají Škaredou středou, kdy by se na našem stole mělo objevit chuťově výborné, ale na pohled ošklivé jídlo. Hospodyňky často dělaly bramborové placky nebo bramboráky, které před podáním potrhaly, aby jídlo působilo nevzhledným dojmem.
Na Zelený čtvrtek by na stole neměla chybět jarní polévka, která by obsahovala nějaký zelený akcent – kopřivy, špenát, petrželku a jiné čerstvé bylinky.
Na Velký pátek se zpravidla drží půst, ale kdo nevydrží celý den o hladu, může si dopřát rybu.
Na Bílou sobotu začínají ty pravé hody. Na stole se objevuje velikonoční nádivka s jarními bylinkami nebo kopřivou a uzeným masem, většinou podávaná s bramborami. Nesmíme také zapomenout na mazanec s rozinkami a sypaný mandlemi. Bochník se po vykynutí nahoře nařízne do tvaru kříže, aby připomínal Kristovu oběť. Ještě stále je také zvykem, že rodiny v neděli na Boží hod velikonoční odnášejí mazance do kostela k posvěcení.
Na Nedělní Boží hod Velikonoční se připravují především pokrmy z nejrůznějších masíček. Nejcennější bylo maso skopové, ale jelikož si málokdo mohl dopřát skutečného beránka, byl nahrazován pečivem ve stejném tvaru, připravený z těsta kynutého či třeného a ozdoboval se stužkou. Tento sladký beránek patří k velikonoční výzdobě dodnes.
Velikonoční pondělí je symbolem vajec, které značí zrození nového života. V tento den jsou na řadě vajíčka ve všech podobách, a to od těch smažených až po vajíčkové pomazánky. Je to den, ke kterému se už neváže žádná křesťanská oslava a patří spíše lidovým zvykům. Je dnem veselí a zábavy. Chlapci chodí šlehat dívky pomlázkou z vrbového proutí, aby byly celý rok zdravé a veselé. Za odměnu chlapci dostávají malovaná vajíčka, nazývaná kraslice. Dnes nebývají při pomlázce výjimkou ani vajíčka čokoládová.
V mnoha domácnostech se zaměřujeme raději na dekoraci spojenou s jarem než na dodržování klasických velikonočních zvyků. Ozvláštněte svou tradiční velikonoční tabuli našimi originálními ovocnými květinami Frutiko a zpestřete si Váš slavnostní stůl. Naše kytice jsou vyrobené z čerstvého ovoce – z exotických melounů, šťavnatých jablíček a pomerančů, voňavých jahod, sladkých ananasů a dalších druhů, v kombinaci s lahodnou čokoládou, zasazené do proutěných košíků tematicky příhodných pro jarní svátky. Udělejte radost svým blízkým a potěšte je kytičkou velikonočního zajíčka v hrnečku nebo vyzkoušejte naše voňavé pečené dorty z chutných muffinů, zdobené čokoládou a barevným fondánem.